Koncert th
Koncert TH
(jen vymyšlené)
Už se to rozkřiklo. Super bomba koncert TH (Tokio Hotel) 11. dubna.2006 v Praze. Všude se o lístky soutěžilo, ale vstupenky byly samotné neprodejné. Já a Markéta jsme samozřejmě soutěžily o ty lístky v t-music, na internetu i na Evropě 2. Bohužel jsme nevyhrály a dokonce jsme už nevěřily, že se tam dostaneme, když 10. dubna večer mi volala Markéta, že jí volal Tomáš, to je Markétin bratranec. A on řekl, že nás vezme na ten koncert zadarmo. On pracuje s TH od té doby, co začali hrát. Ještě ten večer jsme se balily.
11. dubna ráno se pro nás stavil a jeli jsme do Prahy. Kolem 15 hodin jsme dorazili. Cesta nám trvala tak dlouho, protože Markéta pořád zdržovala a já a Tomáš jsme byli z ní pěkně na nervy. Koncert začínal až ve 20:00, ale my přesto už pět hodin stepovaly před klubem, kde měli TH zahrát. Tomáš nám řekl, že nás vezme do zákulisí za klukama. Tak jsme tam šly. Kluci měli zrovna zvukovou zkoušku.
Pak si sedli mezi nás a pořád vtipkovali a Tom (kytarista) měl úplně šílené hlášky. Bill (zpěv), Gustav (bicí), Georg (baskytara) a my jsme se pořád smáli. Markéta a já neumíme německy, asi tak větu Ich liebe Dich (Miluju tě), zato Tomáš německy uměl perfektně a tak nám překládal.
Pak ve 20:00 začal koncert a my byly v první řadě a kluci pořád po nás pokukovali. Při závěrečné písničce (Rette mich) si nás kluci pozvali na pódium a my zpívaly s Billem. Se škodolibostí jsme čuměly do ksichtů závistivým fanynkám.
Pak koncert skončil. Bill nám po Tomášovi vzkázal, že máme přijít do zákulisí. Tak jsme ta za něma šli. Bill se zrovna cpal hamburgerem a hranolkama, Gustav byl ve sprše a Tom s Georgem si brnkali na kytary. Markéta a já jsme byly nejšťastnější osoby na světě. Když si nás konečně všimli, pozvali nás mezi sebe. Markéta si sedla vedle Toma a já se usadila vedle Billa a Georgovu baskytaru. Gustav přišel ze sprchy a kolem pasu měl uvázaný ručník. A my s Markétou mohly na něm oči nechat. Je to udělanej svalnatej kluk. Ani se nedivím, když furt buší do bubnů. Gustav se oblékl a my se mezitím s Markétou bavily přes celé zákulisí, a jelikož nám kluci nerozuměli, tak jsme si z nich dělali trochu srandu.
Když přišel Tomáš, Markéta na něj vyjela: „No konečně, Tomaši, kde jsi byl?“ Já se začala buchat smíchy. Tomáš nám odpověděl německy a teď se smáli kluci. Markéta se zamračila a Tom ji objal kolem ramen. Něco jí pošeptal a Tomáš to přeložil. Markéta vyvalila oči na Toma, který se tvářil jako největší borec, ale nic mu neřekla. Já a ostatní jsme se smáli jako o život.
Když se klub vyprázdnil a bylo po autogramiádě, tak byl klub celý jen náš. S Markétou jsme chtěly tančit a Tom nadšeně souhlasil. Tak Tomáš pustil nějaké písničky a pak jejich CD(schrei). Ti se u toho málem počurali smíchy, když se slyšeli. A tak jsme měli soukromou pařbu. A byla to nej pařba na celém světě. Pak jsme jim ukazovali foto, jak se nám poprvé podepisovali, což je úplně dorazilo a Tom se chlámal jako o život.
Kolem 22:00 nás Tomáš chtěl vzít domů, ale nám se ještě nechtělo. Gustav vzal Markétu do zákulisí, Tom a Georg šli pro nějaké jídlo, já, Bill a Tomáš jsme zůstali na místě a Bill mi začal zpívat písničku Rette mich a já se k němu přidala. Pak jsme si povídali přes Tomáše a během 5 minut jsme měli vyměněné čísla a já slíbila Billovi, že ho nikomu nedám. No a asi za deset minut se vrátili Gustav a Markéta, byli tak červení , že to svět neviděl. Měli taky vyměněné čísla. Já jsme si je ještě vyměnila s ostatníma stejně tak to udělala i Markéta. Pak Tomáš měl kecy, že už musíme jet, ale předtím než odjedeme, tak nás kluci něco naučí, jak říkala Markéta. Tak se tedy učila u Toma na kytaru, já u Billa zpěv, potom jsme šly na baskytaru a na bicí pod Gustavovým vedením. Na závěrečnou píseň nám kluci zahráli pecku Schrei.a der letze tag
Už bylo 23:00 a my jsme už fakt musely. A tak jsme se se všema loučili objetím a pusou. A pak jsem se loučila s Billem a Markéta s Gustavem polipkem.
Dali nám ještě podpisy. Klukům jsme slíbili, že přijedeme do Magdeburgu. Na koncert nikdy nezapomenu ani na kluky. Dopisujeme si, voláme si, poslali jsme jim naše fotky s podpisy.a maili.
Byl to největší zážitek v životě.
A do Magdeburgu pojedem o velkých prázdninách (možná).
A TO JE KONEC!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Miluju tě Bille.Peťule
¨Miliju tě Gustave.Marký.
