1 díl
Holky na zabití!!!!
1. díl
"Ketýs, Ketýs, to víš, že tu maj přijít dva noví kluci?" ptá se mě Petra alias Pytris. "Mno jo, něco se mi vybuvuje, kecala o tom ta Ropušková," zaksichtila sem se nad příjmením naší třídní. "Mno jo, a někdo říká, že sou z nějaký skupiny, bo co a prej sopu hodně hezcí," řekla Pytris. "Hezcí???? Tag já si teda beru, toho hezčího," zašklebila sem se a Pytris mě žduchla do žeber. A zase zazvonilo a my si sedly do naší lavice a v tom do třídy vešla Ropušková se dvěma kluky. Teda spíš lépe řečeno: S jednou holkou a jedním klukem. "Tyo, Pytris, mě se líbí ten s těma dredama," ukázala sem na toho dredaře. "Hmmm, mě se zamlouvá ten druhej černovlasej," zamyslela se Pytris. "Ty si lesba?" nechápala sem. "Ne! Tag je to kluk ten druhej a je tak zvláště tajemnej," zasnila se Pytris. "Andělská a andělská!!! Je hodina, tak prosím nerušte!!!" okřikla nás Ropušková. Hodila sem po ní výzamný pohled. S Ropuškovou sem na kordy už dlouho. vypadá jako naše úča příroďáku v civilu a reálu. "To víte, pančtelko, ti lepší," pokrčila sem rameny. Ropušková po mně hodila křídu. "Však vás Andělská ten humor přejde!" okřikla mě. "Však se taky nesměješ," zašklebila se Pytris. "A dost, slečno Andělská! Vy abyste nebyla na její straně, což? Vás dvou už mám ale po krk, je načase s vámi něco udělat! Tu vaši nerozlučnou dvojku, musim už opravdu přesadit!!!" řekla Ropušková. Okamžitě sme se s Petrou objaly. "Pančtelko, to přece nemůžete! My sme dvojčata a nás když někdo rozdělí, tak hned začínáme chřadnout a naše vědomosti nejsou nažhaveny na stejných frekvencích. A náš táta říkal, že nás nesmí nikdy nikdo rozdělit, ať už je to jakýkoliv..." Pytris se odmlčela... "blbec," řekla a já se začala smát! Ropušková už nám nevěnovala pozornost a jenom si něco mumlala pro sebe. "Tyo, já se nedivim, žer nás ještě nevyfackala," zašklebila sem se. "Hmmm, pěkna vizitka před těma klukama," uznala. "DRŽTE UŽ TY HUBY!!!!" zaječela Ropušková. "Pardon," řekly sme a zatvářily sme se jak největší andílci. "Třído, tohle sou ode dneška vaší noví spolužáci Bill a Tom Kaulitzovi. Kam vás jenom chlapci posadím..." Ropušková utkvěla pohled na nás. "Ach ano! Kluci sednete si do lavice za sestrami Andělskými. Teda, to příjmení vám vybírali ze schválnosti, ne?" ptala se nás úča. "My máme veselé rodiče," řekly sme nevinně a jenom sme pozorovaly ty dva kluky, kteří si sedli za nás.Ten dredař se na mě usmál a já taky. Ten druhej se podíval na Pytris. Ropušková si už nás nevšímala, díky bohu. A my už byly jaksi v klidu, když v tom ucítím, že mi něco pinká na ledviny. Se otočim. "Hey, vo co go?" zeptám se suverénně. Ten dredař, nevim, jestli je to Bill nebo Tom, ona ropucha neřekla, kdo ke kdo. "Těší mě, Tom," usmál se na mě nevinně. Ach, záhada vyluištěna!!! Podívám se na jeho lavici a všimnu si miniaturních kuliček papiru, který na mě Tom asi pinkal. "Dělá ti to dobře?" ptala sem se ho. "Mno to si piš. Už je v pozoru," řekl a usmál se. Tak se mi zdá, že to je taký dost velkej andílek. otočila sem se zptáky. hey kotě nechceš jit dneska na dizu???víš co odprejskní jo je přece hodina ne??otočím se a dlubnu do pytrise.Pytris už vím ,který je který.Jo jak se jmenuje te černej???Jo tak to je Bill."Tak co, kočko? Deš?" ptá se mě Tom. Se otočim. Nech si zajít chuť, Tomíno, já už někoho mám," což byl samozřejmě kec. Teď se otočila Pytris na Billa, kerej si něco kreslil do bloku a nezdálo by se, že by si nás všímal. Mno je nějakej zakřiknutej, asi to bude zatavenec!!!! Dokonce i Tomino si začal něco čmárat a začal se s Billem o něčem bavit, když ale zase sledoval mě. "Hej, Andílku, máš pěkný tanga!" začal to znova zkoušet. protočim panenky a podívám se na něj s milým´úsměvem mrchy. "Co? Zavidíš?" ptám se ho. Mu ztvrdne úsměv na tváři. "Ne, jenom bych ti je rad sundal. Hezky bych je vzal do zubů a hezky ti je stáhnul..." "CO SE TO TAM DĚJE? PŘESTAŇTE SE TAM BAVIT!!! Andělská, už toho mám dost!" okřikla mě ropucha. "To mluvíte se mnou?" nechápala sem. "My sme totiž Andělské DVĚ!!! A pančtelko, Tom se přihlásil do dramatického kroužku a teď nacvičoval slavnou scénku, jak Romeo mluví pod balkónem Julie: Ach Romeo, Romeo, proč jsi Romeo???" kecala sem blbosti a celá třída se smála. Teda až na Toma, kterej byl na mě pěkně nasranej. Se mu ani nedivim. Sem Andílek ne???? :-) "Ty seš ale perverzák," sykla sem na něho. "Jenom mám rád..." "ANDĚLSKÁ!!!!" zaječela ropucha. Ihned sem se otočila a nasadila pohled nevinného štěněte. "ANO?" hlesla sem. "Už toho mám dost!" "hnmmmm, to mě nepřekvapuje," zamumlala sem si. Konečně zazvonilo a já ucítila osvobození.
Ketýsek a Pytrisek :-D
